Nesahat, státem chráněno!

15. března 2012 v 11:00 | Clare |  Happened
Lidé špatně vidící mají lepší náladu než ti, co vidí perfektně, nebo téměř perfektně. Je to tím, že nevidí ten nepořádek a to, jak se na ně lidi podivně dívají. Jako by měli nějakou nakažlivou nemoc..něco jako mor nebo lepru..ale jen proto, že se usmívají na svět a těší je, že je tak krásně.. neprší...a tudíž jim to nezkroutí jejich pracně vyžehlené vlasy..

* "Argh proč mě blog vždy uprostřed článku odhlásí a takřka na mě kašle, když ho chci zveřejnit? Já to nechci psát znovu..!"


V noci na dnešek se mi zdál velmi zvláštní sen. Byla (s velkou pravděpodobností) druhá světová válka a já byla zavřená v nějakém dost nóbl vězení. *Nóbl oproti tomu, jak to ve skuečnosti vypadalo.* Nejsem si jistá, proč jsem tam byla (jestli z důvodu, že jem byla židovka nebo lesba), ale mou místnost obývala se mnou ještě nějaká dívka. Měly jsme normální železné postele s nějakými špinavými dekami rozestavěné do písmene L a ve volném prostranství, delší stranou ke mně byl malý dřevěný stolek. Místo dveří byly mříže. Čas od času za ními (mnou) přišel nějaký hlídač. Poměrně vysoký...divné bylo, že měl kalhoty jen ke kolenům.. Všichni tam byli neskonale vyšinutí. Z toho jsem bláznila i já a ten hlídač mi řekl, že když toho všeho má už pokrk, škrábe se (zrezivělým) železným plátkem do kolene. Samozřejmě mi ho podal. Skutečně na jednou růžku byla jeho krev..bála jsem se nějaké nákazy, tak jsem si alespoň vybrala jiný roh a dělala jsem dlouhé krvavé rýhy do svého pravého kolene. Ani to nebolelo. Bála jsem se ho neposlechnout, protože by mě nejspíš zbil, kdybych to neudělala. Za celou tu dobu, co jsem tam byla (ani nevím, jak dlouho to bylo), jsem měla dost jídla i vody *asi nějaký VIP účet* a byli na mě celkem milí. Dokonce jsem mohla chodit na jakýsi trávou zarostlý vězeňský dvůr, na kterém mučili zajatce..ehm..vězně. Vždy jsem byla ráda, že na těch středověkých pranýřích nebo skřipčích nevřískám bolestí já... Vlastně tam bylo docela hezky..a ten hlídač mě měl zřejmě i trochu rád...

*A teď se jen kouknout na výklad...*

Nevím, zda mám horečku či ne. Ale k čemu je mi teplota, když mě ani v krku neškrábe a ani nesmrkám..? *Ťuká si na zuby.* Jediné, co mě štve jsou mé stále pálící oči. * "Kdybys nekecala..vždyť si dávají pauzy.." * Nenapadá mě žádný spouštěč..snad jen elektronika...příliš málo spánku (dost nepravděpodobné, když jsem spala déle než 8 hodin), příliš málo...ehm...světla? Ne, to asi ne.. Zvláštní..
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama