Jestli takhle vypadá těch slibovaných 80%...

23. března 2012 v 22:47 | Clare |  Thoughts of mad
Je zvláštní..ale naprosto pochopitelné, že když nemá člověk zrovna nejlepší náladu, více přemýšlí o věcech. Co by jak mohlo být, ale není a nikdy nebude, proč to tak nebude a jak by to přecijen udělal, aby to šlo, i když ví, že se to nikdy nestane.


Naprosto nepovědomá chuť...nutkání jen tak sedět ve vagonu metra nebo na nástupišti je pozoruhodná. Mám pocit, že vlastně chci, aby kolem mne vše proudilo, aniž bych se starala...musela starat. Mnohdy je to tak...uvolňující a příjemné. Dnes však bych rázem měnila. Ale dnešek už pomalu končí. Už není, za co bych měla měnit. Snad příště.

Stejně, jako lidé zavírají zvěř do klecí, tak rádi zajímají i své ubohé myšlenky. Všichni to děláme. Ještě štěstí, že nezveme ostatní, aby nám za poplatek mohli ty naše výplody očumovat a dokumentovat. Psát o nich své názory a pronášet jízlivé poznámky o koních v pyžamu a nedělají "či či," i když by je nejraděj sežraly.

* Ach bože...tolik zloby. Tolik smutku...tolik... *

Fyzická práce uvolňuje duševní bolest, a proto jsou chudí lidé šťastní.
Friedrich Nietzche

Možná je to skutečně tak, ale kdo ví? Oddáte-li se ale plně práci, jsou všechny vaše duševní problémy zapomenuty. Alespoň na čas. Je to lepší, než se stále užírat. Není to zdravé a můžete to stejně dobře dělat i před spaním. Stejně byste se nevyspali, jak byste chtěli, takže je to vlastně jedno. Zítřejší den bych také chtěla strávit prací. Uvidíme, jak to všechno zase bude. Měla bych ale začít, ať si alespoň krapet odpočinu. Vlastně..já si neodpočinu. Když vidím, co vše je třeba doma udělat, nemohu jen tak nečinně sedět doma a dělat, že dělám úkoly do školy, i kdyby to bylo sebevíc potřeba...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama