Březen 2012

Learn to fly, you will need it...

31. března 2012 v 0:03 | Clare |  Thoughts of mad
..just like that is weather outside..And I wanted to make some spring photos...pity.

Čas od času přemýšlím, jak se dostáváme do různých situací. Je to vskutku zvláštní, ale mnohdy, ač známe postup historie přesně do puntíku, nedokážeme vyvodit, kde se co vzalo. Jen se nám v hlavě ukládají takové nicotné maličkosti, jako která ze svíček dohořela dříve, nebo kde je co odloženo. Asi mám na tohle jakousi paměť. Nebo to snad způsobuje člověk, kterého nadevše zbožňuji...

* "Ne, není to Riwaa!" *


Jessica Lowndes - I Wish I Was Gay


Inu...všichni nejsou jako Severus

29. března 2012 v 10:52 | Clare |  Thoughts of mad
Malé kvítky jabloní, jen mírně zbarvené do růžova říkají, že už je tu znovu jaro. Je to zvláštní pomyšlení, neboť ještě před třemi týdny byl všude sníh. Nyní, když jdu cestou na internát, uhodí mě do nosu ta typická slakdá těžká vůně kvetoucích stromů. Je to celkem hezká vůně. Byla by, kdyby jí nebylo moc..


Jestli takhle vypadá těch slibovaných 80%...

23. března 2012 v 22:47 | Clare |  Thoughts of mad
Je zvláštní..ale naprosto pochopitelné, že když nemá člověk zrovna nejlepší náladu, více přemýšlí o věcech. Co by jak mohlo být, ale není a nikdy nebude, proč to tak nebude a jak by to přecijen udělal, aby to šlo, i když ví, že se to nikdy nestane.


Nadšeně unavená...ale tak moc zase ne.

21. března 2012 v 8:14 | Clare |  Thoughts of mad
Ráda si prohlížím ty vtipné inzerce v novinách. Vždy mě totiž fascinuje, co všechno dokáží lidé napsat, aby vzbudili v ostatních zájem...i kdyby byl negativní. Na tom přeci nezáleží, hlavně, že o nich někdo ví.

* přemýšlí, o čem má začít psát.. *



Lou Reed - Perfect Day


Don't block up the hall

18. března 2012 v 15:48 | Clare |  Happened
Tak...znovu vstupujeme do toho mnou tolik nenáviděného počasí, kdy pořádně nevíte, co si na sebe máte obléci, neboť ráno, když vyrážíte do školy či za prací...nebo jdete domů, ještě mrzne, ale odpoledne je minimálně sedmnáct stupňů nad nulou a je vám ve všem horko. To vede jen k postupnému zešílení, protože to bude už jen horší...za chvíli bude léto! A já se opálím! Ach Bože..naděl mi...hmm...něco hezkého..třeba krém proti opalování, co zároveň bělí kůži. Hmmm...ale bude další Prague Pride...ale to až za dlouho...


Bob Dylan - The Times They Are A-Changin'


Nesahat, státem chráněno!

15. března 2012 v 11:00 | Clare |  Happened
Lidé špatně vidící mají lepší náladu než ti, co vidí perfektně, nebo téměř perfektně. Je to tím, že nevidí ten nepořádek a to, jak se na ně lidi podivně dívají. Jako by měli nějakou nakažlivou nemoc..něco jako mor nebo lepru..ale jen proto, že se usmívají na svět a těší je, že je tak krásně.. neprší...a tudíž jim to nezkroutí jejich pracně vyžehlené vlasy..

* "Argh proč mě blog vždy uprostřed článku odhlásí a takřka na mě kašle, když ho chci zveřejnit? Já to nechci psát znovu..!"


Podivná je znuděnost

12. března 2012 v 19:34 | Clare |  Thoughts of mad

Ráno

Odhadem před čtyřmi dny se mě zmocnila taková podivná letargie. Připadám si jako ve velké skleněné kouli. Buším na stěny, protože jsem osamělá a mám málo vzduchu, ale známky, že by se něco dělo i skutečně, vidím jen zřídkakdy.. Je to tak zvláštní pocit. Cítím se, jak vše proudí kolem mne, ale už mne nebaví to všechno sledovat. Nechce se mi ani nic dělat...možná i z toho pramenila ta moje nechuť jet znovu do Prahy. Ostatně..co tady? Neříkám, že Ji nechci vidět..to ano, ale chci, aby bylo vše tak blízko a zároveň tak daleko, jak bych si přála... A ještě ke všemu mě podivně bolí hlava a nemohu se ani pořádně vyspaat. Jakoby byl nízký tlak..


Spadnout z postele není tak fajn, jak to v televizi vypadá...

9. března 2012 v 23:47 | Clare |  Thoughts of mad

*...protože v televizi už neukazují tu bolest a krev.*

Hvězdy konejšivě svítí spolu se stále obrovským kotoučem měsíce poutníkům na cestu. Zdá se to býti poměrně patetickým pohledem..a vlastně i pomyšlením. Miluji ten pohled. Jemně zastřený měsíc značí, že by mělo zítra pršet. To nevadí..alespoň nebude taková nuda. Je krásné sedět na prahu domu pozorovat déšť. Čas od času napsat další slovo své nové povídky a užívat si ten úžasný pocit chladu, který leze pod sukně, i když na vás jen čas od času vítr odfoukne pár malých kapiček.


Ďábel už žádné duše nechce..pozastavil živnost.

8. března 2012 v 11:04 | Clare |  Thoughts of mad
Zděšení, jež jsm pocítila, když jsem vyhlédla z okna našeho pokoje v budově internátu je téměř nepopsatelné. Přívaly sněhu, jenž padaly odkudsi z nebes byly až děsivě reálné. Člověk by se téměř bál, že ho těch pár vloček naprosto zasype. Naštěstí, když jsem vyšla z budovy, přestalo sněžit..totiž..oteplilo se natolik, že místo těch jemných vloček padaly z nebes obrovité kapky deště, které na mé hlavě naprosto rozpustily tu lehkou pokrývku laku na vlasy, jenž jsem chtěla zachovat až do večera...bezvýsledně ovšem..

Hudba jako lék je mnohem lepší než čistý vzduch..kterého se nikomu v Praze stejně nedostává. Sice nemám co léčit, ale tahle není tak špatná, jak se zezačátku jevit může...


The Black Kids - I´m Not Gonna Teach Your Boyfriend How To Dance With You


Malé kulaté hodinky

5. března 2012 v 8:24 | Clare |  Happened
Pokaždé, když se vracím z 'velkoměsta,' mám neodbytný pocit, že mi bude chybět. Avšak vždy, když se rozhlédnu po té skvostné krajině plné malých i velkých polí, lesů a hájků a osamocených domků někde v pustině, napadá mě, že já tuto zemi vlastně někde v hloubi srdce zbožňuji, i když to tak ale nevypadá. Je to takový zvláštní pocit. Taková pýcha na něco, co ani není tak docela vaše, ale vážíte si toho, jako by bylo.. Tato myšlenka mě ovládla před poměrně dlouhou dobou a vždy, když jedu domů či do Prahy se znovu připomene. Stejně jako včera. Ten divný pocit mi dodává jakousi podivuhodnou duševní sílu, která říká, že vše je možné...

* Je fascinována lidmi, jenž stále rýpou do ostatních pod záminkou seznámení a spřátelení.. *


Zvláštní čas

1. března 2012 v 11:09 | Clare |  Happened
Včera jsem byla celkam rozrušená. Vzhledem k včerejším událostem je to dost dobře pochopitelné. Chtěla jsem nejprv někoho přemluvit, aby se mnou šel ven, ale po skutečnosti, že mi neodepisoval možná tak hodinu, vzdala jsem to..z toho vyplývá, že když sexujete, odhlašte se, aby vás nemohl nikdo otravovat :D