The kind of murder where nobody dies

29. února 2012 v 11:54 | Clare |  Happened
Oči mne pálí a srdce by se raději odřízlo, než aby bylo dál v mém těle. Bolelo by to méně než teď.. Mé plíce se topí v moři slz a já netuším, co mám dělat. Už jsem si přestala namlouvat, že to bude všechno v pořádku..už si to nemyslím.
Ale co je to za divný svět, když nemohu hájit ani avůj vlastní názor..? Každý vidí svou pozici z jiného úhlu a je více zaměstnán svými problémy a přáními než nesnázemi a tužbami druhých...ale jen to své srdce je to, které vše bolí..


Emilie Autumn - Gothic Lolita(bad poetry mix)


Zlomené srdce bolí ze všeho nejvíce. Už chápu, jak se cítí Kitty (postava z Anny Kareninové), když odmítne Levina a Vronskij odjede za Annou do Petrohradu. Je to pocit docela potupující. Ale já nejsem tak křehká dívenka jako Kitty..

Dalo by se říci, že vše, co nějakým způsobem chceme, nebo spíš na co myslíme a čeho se bojíme, se nám stává. Postupem času to k nám skutečně přijde. Přesně na tuto situaci jsem myslela a bála jsem se jí. A bum..je tu. Bohužel. Ale není to na mně. Já to nevyslovila...

"Zase nikdo neví, o čem mluvíš"
A mně je to jedno.
"Jsi si jistá?"
Ano, to tedy jsem. Potřebuji to někam napsat, dostat se z toho, co cítím.
"Znovu ji zklameš.."
Může si za to sama...

*snaží se zadržet ten potok, co se jí chce prodrat z očí..*
 


Komentáře

1 Kate Kate | 29. února 2012 v 13:25 | Reagovat

Já snad něco vyslovila? Zase překrucuješ má slova...
Tvůj názor jsem vzala na vědomí, ale snaž se pochopit mě. Kdo tu pro tebe byl, když ti Pavla dala kopačky? A kdo tu pro mě byl, když se David se mnou rozešel? Jen má máma a Zaki...
Jasně za vše si mohu sama. Klasika...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama